Aktuality

Boni pueri nadchli Varšavu – Den čtvrtý

Milí rodiče a naši přátelé,

ve Varšavě nás čekalo skutečně přátelské přijetí. Stejně jako před dvěma lety jsme se potkali s půvabnou pracovnicí Českého centra Agatou Gańko-Sobieckou, která se stala naší skvělou hostitelkou. Slavnostní oběd byl vynikající!

Paní Agata nám také představila budovu, ve které zazněla v našem podání terezínská opera Brundibár. České centrum ve Varšavě vybralo symbolicky nově otevřené muzeum, které se nevěnuje jen hrůzám holocaustu, ale i celé židovské historii v Polsku. Kdo si představuje temnou muzejní budovu, kde se ve vitrínách krčí exponáty a nepotkáš kromě pár výprav ani živáčka, bude mile překvapen. Muzeum polských Židů je opravdu moderní, pohybuje se v něm mnoho lidí, jsou zde edukační centra, galerie, interaktivní panely, kinosál, koncertní síň, učebny, ale i šatny, kavárny a restaurace. Proto ho také Poláci nazývají Muzeum Života.

Měli jsme možnost zúčastnit se výukového programu, učili jsme se číst hebrejské znaky a dozvěděli jsme se, že před válkou žilo v Polsku 3,5 milionu Židů. Válku však přežilo jen 300 tisíc. Zejména mladší chlapci, kteří o této historii ještě tolik nevědí, se zajímali o všechno a Brundibár dostával úplně jiné rozměry. O všem nám poutavě vyprávěla nejen Agáta, ale také pan Kajetán, který naši operu provázel v polštině. Překvapilo nás, kolik mladých lidí na našem koncertě bylo, dokonce i dětí, kterým rodiče těsně před začátkem četli z připravených materiálů. Zatímco dospělí diváci byli dojati a často velmi zamyšleni, malé posluchače jsme doslova vtáhli do děje, fandili zvířátkům proti Brundibárovi, povzbuzovali je a Brundibára by nejraději vyhnali. Celý dojem byl umocněn i prostorem, kde mezi zpěváky stály skleněné panely – na jednom z nich byly promítány obrázky z Terezínského ghetta, které kreslily děti, další pak vytvářely dojem ubíhajícího lesa, jaký se mohl naskytnout při pohledu z transportu.

Závěrečný velký aplaus byl tak velký, že se sbormistr Jaroslav Šlais rozhodl přidal finální píseň. To už měli starší kluci spontánně pravou ruku na srdci jako symbol úcty. Diváci ocenili také výborný klavírní doprovod slečny Terezy Špulákové. Náš pan ředitel Pavel Horák přijímal také gratulace od sbormistra renomovaného chlapeckého sboru. Na úplný závěr nás čekalo další pozvání do Varšavy! Celých 525 kilometrů nás dělilo od domova. Naše druhé letošní turné je za námi, další tři nás do konce roku ještě čekají. Do Litvy a Polska cestovali i někteří chlapci z přípravného oddělení, pro které to byl první koncertní zájezd. Děkujeme také Královéhradeckému kraji, díky jehož dotaci se mohlo celé turné uskutečnit.  Ať žije nová koncertní sezóna Boni pueri!

varšava 21 varšava 20 varšava 18 varšava 15 varšava 14 varšava 13 varšava 12 varšava 11 varšava 10 varšava 6 varšava 19 varšava 17 varšava 16 varšava 9 varšava 8 varšava 7 varšava 2 varšava 1 varšava 5 varšava 4 varšava 3

Napsat komentář

Allowed Tags <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

© 1998-2017Český chlapecký sbor BONI PUERI