Aktuality

Boni pueri v Americe – den šestý

Vážení rodiče, přátelé a naši věrní fanoušci,

po úspěšných koncertech ve Washigtonu se probouzíme do pěkného rána. A protože je naše letošní „americká mise“ vedena především na diplomatickém protokolu, zakončíme ji v místě, které připomíná významnou osobnost dějin – 16. prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna. Odjíždíme na National Mall a přicházíme k monumentálnímu památníku, který připomíná řecký Pantheon. Budova je obklopena 36 sloupy, každý stát Unie má jeden (počítáno v době smrti Lincolna). Lincoln zde důstojně „sedí“ v nadživotní velikosti, socha je vysoká 6 metrů. Všudypřítomný bílý mramor byl dovezen z různých míst Ameriky – z Georgie, Tennessee, Alabamy či Colorada.

Když byl Lincoln do své vrcholné funkce zvolen a inaugurován, netušil ještě, že už zhruba za měsíc zaútočí vojska Konfederace na pevnost Sumter, a tím vznikne válečný konflikt, známý také jako válka Severu proti Jihu.

Rodiče a prarodiče jistě vzpomenou na mnohadílný televizní seriál Sever a Jih, který přilákal k obrazovkám mnoho Čechů. Nedá se zapomenout na rodiny Mainů a Hazardů, ani na zaslepenou a dravou Ashton. Celý válečný konflikt končí vítězstvím Unie a zrušením otroctví. A právě Abraham Lincoln je po pár dnech zavražděn. Když potom Američané ve 20. letech památník otevřeli, přišlo na slavnostní ceremonii více než 50 000 lidí. Mezi nimi i Lincolnův syn Robert.

Vůbec je toto místo rájem filmařů. Všichni znají scénu z kultovního filmu Forest Gump nebo scénu s Nicolasem Cagem, kterak sedí na schodech ve filmu Lovci pokladů.

Baví nás obdélníkové jezero (Američané říkají „jezírko“), které je plné kachen zvyklých na návštěvníky památníků. Krmit se nesmějí, ale jsou velmi přítulné Starší kluci, kteří jsou pověřeni výkladem pro mladší, by se klidně mohli omezit na známou hlášku z českého filmu – „Kachny – kachny – kachny“, neboť cesta od Lincolna k Washingtonovi je docela dlouhá

Amerika si Lincolna za jeho postoj k demokracii, skromnost a odvahu velmi váží. Den jeho narozenin slaví jako národní svátek. Chápal totiž svoji práci jako službu svému národu.

„Počínám si, jak nejlépe dokážu a jak nejlépe umím, a hodlám v tom pokračovat až do konce. Budu-li pak shledán dobrým, nic z toho, co kdy bylo řečeno proti mně, nebude mít význam. Budu-li shledán špatným, nepomůže mi ani deset andělů přísahajících, že jsem byl v právu. “

I naši kluci si během turné počínali, jak nejlépe dokázali. Přicestovali ze srdce Evropy, z krásné malé republiky, jejíž počet obyvatel tvoří jedno město – New York. Přivezli do Spojených států amerických českou hudbu a velmi důstojně připomněli osobnost hudebního génia Antonína Dvořáka. I on cestoval do Ameriky s velkým očekáváním, zažil tu fantastický úspěch a vrátil se domů, do Čech, s vavříny.  Název jeho skladby se stal i součástí názvu turné Boni pueri. Děkujeme vám všem, kteří jste nám drželi pěsti a mysleli na nás. Děkujeme starším klukům – mladým mužům – Vojtovi, Láďovi, Honzovi, Filipovi, kteří jako vedoucí kvartet provedli nováčky v sopránech a altech během turné svými radami a pomocí. Přivážíme si nezapomenutelné zážitky a jsme rádi, že jsme se díky tomuto zpravodajství o ně mohli pravidelně s vámi podělit. Boni pueri, naši báječní kluci, odstartovali tímto turné další významnou etapu v historii sboru. „Boni pueri in the New Word“ se rozhodně za Velkou louží neztratili!

Napsat komentář

Allowed Tags <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

© 1998-2019Český chlapecký sbor BONI PUERI