Aktuality

Boni pueri v Americe – den třetí

Milí rodiče, přátelé a fanoušci Boni pueri!

Druhý koncert v New Yorku je za úspěšně za námi! Jestli jste si dodneška jen trochu mysleli, že velké emoce ke klukům nepatří, v Bohemian National Hall byste svůj úsudek jistě poopravili. Zpívali jsme totiž v sídle generálního konzulátu České republiky, v jedné z posledních dochovaných českých staveb v New Yorku. Už při vstupu do budovy na vás dýchne „doma“. Toto místo je totiž symbolem krajanského života Čechů v Americe, ať se již vydali za Velkou louži před válkou či v letech po ní.

Vítá nás nádherný sál s nápisem „Národ sobě“. Prohlížíme si místa, která v 90. letech prošla rekonstrukcí. Ještě pod dojmem včerejší návštěvy památníku obětem 11. září nás zaujme česká státní vlajka, která byla zachráněna z trosek Světového obchodního centra. Její zbytek je pečlivě uchován ve vitríně ve foyer. Stojíme před ní a je úplné ticho. Vlajce chybí čtvrtina bílého pruhu, je poničená, ale ne moc. Jen zázrakem se objevila! Několik let ležela pod sutinami jižní věže. Původně prý visela ve druhém podlaží Centra. Když ji policisté našli, byla převezena do Prahy. Za nedlouho však díky úsilí českého velvyslance v USA pana Hynka Kmoníčka putovala do České národní budovy s vírou, že bude symbolem spojenectví a přátelství České republiky a Spojených států amerických. 🙂

Stejně tak je sestaven náš repertoár. Z české klasické hudby, českých a slovenských lidových písní a hollywoodských melodií. Koncert řídí Pavel Horák, který včele Boni pueri stojí již dlouhých 23 let. S Boni pueri se vrací na turné do USA v roli šéfa již pošesté. Dobu, kterou strávil za ta léta se zpěváky na různých turné, už dnes těžko někdo spočítá, možná to bude několik let Na klavír doprovází Robert Fuchs, který včera tak báječně zahrál na varhany v Katedrále sv. Patrika. Již po prvních skladbách se ozývají nadšené výkřiky, do šatny nás po první půli posílá nadšený a dlouhotrvající potlesk. Na závěr už posluchači aplaudují vestoje.

Děkují nám zástupci slovenské ambasády, naši krajané, ale především generální konzul České republiky pan Ing. Miroslav Rameš.

„Milí kluci, mám velkou radost, že jsme vás tu mohli mít. Jste prostě skvělí. Už včera, kdy jsem se zúčastnil mše v Katedrále sv. Patrika, jsem byl tak pyšný, že tam zpíváte právě vy. Viděl jsem, jak se lidi na vás otáčejí, s napětím poslouchají a pak dokonce dlouze tleskají, to opravdu tady v kostelích není zvykem. Moc Vám děkujeme a jsme rádi, že jsme vám mohli připravit krásné dny v New Yorku,“ řekl našim zpěvákům bezprostředně po koncertě.

„Svět je malej,“ poznamenal oblékající se altista na závěr večera 🙂 Na koncertě jsme se totiž potkali s paní Renatou Coker, hradeckou rodačkou, bývalou ředitelkou galerie v Severní Karolíně a dnes úspěšnou manažerkou v New Yorku.

Ten večer jsme si opravdu muzikantsky báječně užili. Všichni dali do koncertu to nejlepší. Drželi jsme „jednu lajnu“, jak říkáme. Starší kluci výborně pomáhali mladším a ti je zase perfektně poslouchali a učili se všemu novému mnohem rychleji. Kázní a svým výkonem jsme zaměstnance konzulátu, ale i naše posluchače, ohromili. Jen my ale víme, že to není výsledek, ale naprostý základ úspěchu.

Zítra brzy ráno se vydáváme na dlouhou cestu do hlavního města Spojených států – Washingtonu. Je vůbec možné navštívit New York a neprojít se na legendární Times Square? Odpovíme si sami – není! Dnešní ráno proto začínalo na této nejznámější ulici světa! Říká se o ní, že tu bije srdce New Yorku. Zcela bez mučení se přiznáváme, že nám bilo jako na poplach taky. Nejen, že jsme stáli na místě mnoha filmů romantických i akčních, ale doslova vás tato extravagantní část Manhattanu pohltí. Zvlášť, když vám je mezi deseti a dvaceti Times Square se táhne od 42th až po 47th Street.

Billboardy na Times Square přitahují hlavně nadšence do nákupů, kolem náměstí je plno módní obchodních center. Některé mají i několik pater. Neodolali jsme ani my, ale na co se doma mohou rodiče a sourozenci těšit, neprozradíme. Pokud se díváte na naše fotografie, snadno si domyslíte 🙂 S rozličnými hrdiny jsme se nefotili, tyto nápady neměli naštěstí ani nejmladší kluci. Ušetřili si tím fotky se živou „Sochou svobody“, popř. Mickymausem 🙂 Zato ohromné výškové budovy stojí zato. Na dvě hodiny jsme se ocitli v bláznivém americkém filmu a s nadšením si žili každý svůj „americký sen“.

A úsměvná historka na závěr. Jeden z nejmladších kluků s naprosto vážnou tváří říká našemu panu řediteli:

„To je skvělý! Celý svůj život jsem si přál dostat se do New Yorku!“ Věřme mu to, celý svůj devítiletý život si to přál. A sen se mu splnil. Nám všem!

Hana Musílková, 6. 5. 2019, New York

Napsat komentář

Allowed Tags <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

© 1998-2019Český chlapecký sbor BONI PUERI